ČO BOLO, TO BOLO - při jarním výletu v sobotu  21.5.2011.
Místo srazu: Město Nepomuk a Zelená Hora, dva navzájem po staletí propojené osudy. Místa, která staví svou historii částečně i na mýtech. Jen někteří dnes doopravdy vědí, jak to skutečně bylo se Sv. Janem Nepomuckým, Černými barony či Zelenohorským rukopisem. Právě tyto záhady se snaží objasnit i nová expozice v Muzeu Nepomuk, kterou jsme si úvodem výletu prohlédli. Zámek jev rekonstrukci, a proto město Nepomuk otevřelo ve svém muzeu dvě nové expozice Zelená Hora a Černí baroni, které návštěvníky seznamují nejen s historií památky, nepomucké oblasti, ale také s  působením PTP praporů "politicky nespolehlivých" vojáků. Součástí nové expozice v Muzeu jsou desítky fotografií ze zámku, část původního zámeckého mobiliáře, různá vydání Rukopisu zelenohorského včetně jedněch z prvních od V. Hanky, exilová vydání Černých baronů, vojenské uniformy, dokumenty a předměty k PTP a 50. létům minulého století vůbec. Pokud chcete spatřit např. vojenský kufr místního sběratele p. Šotoly, s kterým v roce 1953 odešel na vojnu, kde působil spolu se spisovatelem M. Švandrlíkem, busty Lenina a Gottwalda, či vzácný byzantský prsten z 8. – 9. století, máte nyní v Nepomuku možnost.

Po prohlídce následoval přejezd kolony na místo bonusové zastávky s překvapením za obcí Tojice. Zprvu jsme nechápali proč zastavujeme před mostkem u obecního potoka. Všichni jsme vystoupili a následovali Pavla Křováka, který vytáhnul sáček s rohlíky a postupoval podél tekoucího potoka.  Za chvilku se na druhém břehu cosi pohnulo a Pavel začal házet do potoka kousky rohlíků. Z břehu totiž vyběhla do potoka nutrie a za ní další a další. Za malou chvilku jich bylo zde nepočítaně od dospělých jedinců až po mláďata. Všichni kdo poslechli Pavla a nakoupili v Nepomuku rohlíky měli hned co rozdávat. Některé nutrie dokonce vylezly na břeh a nechaly se i pohladit. Byla to to opravdu nečekaná a nádherná podívaná. Těžko se nám odtud odjíždělo na druhou plánovanou zastávku – Oselců.

V přízemí Obecního úřadu Oselce je nově otevřená malá expozice historických motocyklů. Motocykly Jawa a ČZ zde vystavuje p.Roman Raška.  Expozice se nám všem velmi líbila, ale bylo nutno pokračovat dále.

Na druhé zastávce jsme vystoupali na rozhlednu Chanovice  na vrchu Chlumu.
Rozhledna je otevřena od 6.8. 2010 a je součástí naučné stezky Příroda a lesy Pošumaví. Výška rozhledny je 31 metrů a má 136 schodů. Na památku jsme zde za 20 Kč,- dostali pohlednicovou vstupenku.

Odtud jsme přejeli do města Horažďovic kde jsme v restauraci hotelu Prácheň měli naplánovaný oběd. Chvilka čekání na obsluhu byla vyplněna kvízem pozornosti z dnešní již absolvované části výletu. Tady se musím trochu pochlubit, že jsem tento kvíz po vylosování vyhrál. Ještě je třeba doplnit, že obsluha v této restauraci byla vzorná a jídla byla rovněž velmi chutná. Hodnotíme 1*.

Dobře naladěni jsme se přesunuli k malému zámečku v Hrádku u Sušice.
Muzeum Františka Pravdy tady zahájilo svou činnost v červnu roku 2010. Jak již napovídá název, zaměřuje se především na osobu Františka Pravdy (vlastním jménem Vojtěch Hlinka), významného autora knížek pro lid 2. poloviny 19. století. Je zde umístěna expozice liturgických předmětů a ornátů, které mají vztah k zámecké kapli, archeologické vykopávky z nejstaršího období historie Hrádku a dobové fotografie zámku. Expozice muzea Františka Pravdy je sestavena z exponátů zapůjčených sušickým Muzeem Šumavy, dobových exponátů, které František Pravda prokazatelně užíval, a nálezů dobových předmětů, které souvisí s působením Františka Pravdy v Hrádku nebo jeho dobu pamatují. Protože nás bylo hodně museli jsme se na pohlídku rozdělit do dvou skupin.
Další bonusová zastávka byla v Mlázovech. Tady jsme si prohlédli Dům pohádek a Troškohrad.
Po  zajímavé prohlídce bylo nutné přejet do obce Plánice. Rodný domek průkopníka české elektrotechniky, vynálezce a podnikatele Františka Křižíka najdete v Plánici č. p. 86. V tomto domku, který dostal dnešní podobu po rekonstrukci roku 1957, se František Křižík narodil dne 8. července 1847. Matka Marie pocházela z Plánice, otec Václav Křižík se sem přiženil z nedalekého Nicova. Živil se ševcovským řemeslem. Kromě toho měla rodina, která patřila údajně k nejchudším ve městě, k obdělávání malé pole. František Křižík chodil v Plánici tři roky do tzv. normální školy a roku 1856 pokračoval ve školní docházce v Klatovech, kam se rodina na čas odstěhovala. Domek rodiny Křižíků je rozdělen na obytnou světnici, černou kuchyň, v níž se vařilo a byla přístupná z předsíně, a velký pokoj, který rodina obývala jen zřídka a občas jej pronajímala letním hostům. Světnice byla zařízena původním nábytkem a některými potřebami, nádobím a ševcovským nářadím, které používal k práci Křižíkův otec. Přibližuje atmosféru chudého venkovského příbytku z poloviny 19. století, prostředí, v němž Křižíkovi žili. Pokoj slouží jako malý výstavní sál, v němž je zřízena přehledná komorní expozice života a díla vynálezce. V pultových vitrínách najdeme v originálech a reprodukcích doklady o práci a osudech Františka Křižíka od výpisu z matriky v Nicově, přes domovské listy, fotografie z Plánice, Klatov, z Plzně, Prahy, vyobrazení prvních obloukových lamp, interiérů elektráren, osvětlení měst, budov, reprezentačních sálů, dále pak významné výstavy doma i v cizině, elektrické městské dráhy v Praze, z Gruže do Dubrovníku, elektromobil vlastní konstrukce a výroby, první elektrickou železnici v Čechách Tábor - Bechyně z roku 1903. Dále jsou vystaveny kopie patentních listin na různé Křižíkovy vynálezy, např. italská, britská, rakouská, francouzská, německá, ruská, maďarská a švýcarská. Část expozice je také věnována oceněním, která vynálezce dostal - medaile, plakety, diplomy, projevy uznání atd. Z trojrozměrných exponátů upoutá pozornost jednak funkční oblouková lampa ve vitríně, jednak odkrytý mechanismus obloukové lampy volně zavěšený v prostoru, dále dynamo a rozvodná deska z elektrárny v Čachrově a jako ukázka uplatnění principu obloukového světla je zde vystavěno zařízení vojenského světlometu. Exponáty a obrazová dokumentace v Křižíkově rodném domě byly nově upraveny na jaře roku 1998 péčí pracovníků Národního technického muzea v Praze pod vedením PhDr. Jana Hozáka.
Závěr výletu patřil tradičnímu opékání špekáčků nedaleko od Plánice.
Ještě trochu statistiky o účasti: 14 Trabantů, 1 Wartburg, 1 DKW, 4 „plechovky“.
jarda.plzen